Všude dobře, doma nejlíp

Velice úspěšný tchajwanský rodák Ang Lee se odrazil ve viktoriánské Anglii s adaptací románu Jane Austenové Rozum a cit, proplul přes Connecticut sedmdesátých let s retro dramatem Ledová bouře a téměř magicky se přehoupl přes krajinu staré Číny s Tygrem a drakem. Nyní vykreslil realistický obraz amerického Západu a zbořil mýty a romantické představy, které se o něm šíří. Ponořil se do hor Wyomingu let šedesátých , aby poznal atmosféru krajiny, maloměstskou mentalitu a mohl se vžít do duší rančera a kovboje, kteří se svému okolí vymykají. Základem pro přesvědčivý příběh se stala povídka od nositelky Pulitzerovy ceny Annie Proulx popisující sílu lidského vztahu i vliv vzpomínek, ztrát a bolestí na hledání lidské identity. Pro realizaci tohoto námětu shromáždil režisér tým spolupracovníků, jejichž jména - často uváděná na seznamech vítězů filmových cen - již předem zaručovala kvalitní dílo. Že jednal při výběru správně, dokazuje hlavní cena na MFF v Benátkách i osm nominací na Oscara.

Sobě neznámí muži Ennis Del Mar (Heath Ledger) a Jack Twist (Jake Gyllenhaal) se nechávají najmout na stejnou práci, na hlídání stáda ovcí vysoko v horách. Prostor pro sblížení dvou osamělých duší hledajících cit vzniká uprostřed rozlehlé liduprázdné krajiny plné hřejivé energie i vyčerpávajícího chladu. Na první pohled drsný rančer Ennis je zatížen svou minulostí a konzervativní výchovou natolik, že se z něj stává ublížený mlčenlivý tajnůstkář bez citového naplnění, zatímco jeho spolupracovník, jezdec rodea, je optimista, žertéř, který do uzavřených hor přináší nejen sladký úsměv, ale i lehkost a čistotu, roztíná mlčení a odtažitost, stane se nevinným pokušitelem. Mezi dvěma hrdiny Západu, tvrdými kovboji, začíná klíčit milostný vztah, který je pro život pod horou zcela nepřijatelný, který středostavovská společnost nemůže nejen připustit, ale ani pochopit. Kult chlapáctví je narušen a hroutí se pevně zažité představy o tom, co je správné.

 

Postavy buď musí svůj cituplný vztah opustit, přetvořit na lež, nebo začít bojovat proti společenským předsudkům. Po skončení práce nasadí obvyklou masku drsňáků, sestupují z hor a jejich cesty se rozcházejí. Jejich životy se uzavírají do dvou velice podobných konzervativních zázemí. Ennis se ožení s prostou Almou, zakládá rodinu, bojuje s nedostatkem financí i s nenaplněným citem. Jeho přítel odjíždí do Texasu, kde stvrzuje manželství s bohatou královnou rodea Lureen. Vztah vystavěný pouze na počátečním okouzlení a penězích partnerčina otce však také není uspokojivý. Odvážnější Jack navštěvuje po čtyřech letech Wyoming, kde zjišťuje, že čas ani přetvářka nic nezměnily na síle citu rozpoutaného v horách. Tolik poměrně jasný obsah filmu, který v žádném případě nemůže vystihnout to, co z něj činí originální a oceňovaný kus.

Před námi se otvírá průzračná krajina, která se stává nejen dobrým spoluhráčem herců a kvalitním výchozím bodem pro vývoj děje i myšlení filmových postav, ale i působivým zázemím pro nenásilně vedenou kameru a čistý styl. Jedině tato souhra se mohla stát vhodným základem pro zboření mýtu o romantickém světě pistolníků, pro realistické zachycení americké nedotknutelné ikony amerického Západu, pro autentické předvedení světa kovbojů a „správných drsných chlapů“. Westernové kulisy byly odstraněny a nahrazeny  ryzím příběhem o citlivých duších i o rebelech, kterým vlastní emoce a vášně stojí za to, aby za ně bojovali. Čistými tahy byl vytvořen působivý a velice autentický portrét lidských lží a přetvářek, nepochopení a maloměstských stereotypů, které jsou tak silné, že přebíjejí jakoukoliv individualitu.

 

Hrdinové, sice narušují konvence tím, že sami sobě přiznají skutečnou identitu, ale stejně se okolím nechají obléci do kovbojských obleků, nasadit klobouky i spokojený rodinný výraz, usadit za stoly, kde se pravidelně po krátké modlitbě začíná krájet krocan. Spojováním dvou souběžně se odehrávajících  dějových linií zobrazujících dvacetileté životní poutě hlavních hrdinů, jejich pevným propletením do jednoho celku, se rýsuje ještě výraznější a přesvědčivější portrét společnosti. Podobnost osudů i neměnnost v čase vytváří mrazivé svědectví o těžkosti jakéhokoliv dozrávání, o myšlení bez vývoje, o pevnosti stereotypních zvyků i představ v Americe i o obecných  problémech, které přináší snaha o vlastní řízení osudu a prosazování štěstí.

Je obdivuhodné, jak režisér stvořil pomocí průzračných, nepřeplněných obrazů tak emocionálně nabitou atmosféru plnou napětí, jak se mu i přes strohost stylu a střihu podařilo přesvědčivě vyobrazit dlouhé období, aniž by sklouzl do nudného opakovaní, a s jakou lehkostí a minimem slov sugestivně popsal svět plný tíže a dusna. Staví vedle sebe kontrasty odrážející nitra hlavních postav i jejich boj. Harmonicky barevné krajiny, plné svobody a volnosti, střídají záznamy nevýrazného městského prostředí, pastí sestavených z umělých kulis. Síla přímočarého příběhu je umocněna minimalismem všech složek, melancholicky podbarvující kytarovou linkou, tradičním stylem snímání a zejména mistrovským střihem, který vybírá pouze klíčové momenty z tak dlouhého časového toku. Stejně jako hrdinové nemusí příliš mluvit, aby vyjádřili vše, tak se film soustřeďuje pouze na nezbytné a opouští americké hromadění nic neříkající vaty, která má být základem pro laciné dojetí.

 

Vrcholem, který dělá z vděčně kontroverzního tématu o homosexuálním vztahu sugestivní výpověď, je velice dobré herecké obsazení hlavních i vedlejších rolí, mistrné ztvárnění postav, které se musí vyrovnat nejen s vnitřní odlišností od rolí, které jim nekompromisně přiděluje společnost, ale i s postupným stárnutím. Nesledujeme divadelní křečovitost ani postupně uvadající masky, ale skutečné Americké obyvatele, pravé rančery, kovboje, obchodníky a vzorné manželky, živé tanečníky na country bálech, před našimi zraky plyne přirozený tok času, který poznamenává fyzické schránky i celkové životní postoje.

Stejně jako se stáváme partnery živých postav a ne pozorovateli strnulých figur s naučeným textem, ocitáme se také mimo prostor zručně vytvořeného uměleckého díla, opouštíme kinosál, odkládáme dobře napsanou povídku, abychom podnikli výlet do Wyomingu, usadili se na horských loukách a poobědvali spolu s rodinami žijících podle jasně daných pravidel. Také se vydáváme na cestu ke kořenům zatrpklosti a falše, která je cítit z dokonale fungujících soužití, amerických úsměvů i ze schématických westernů, jež jsou neodmyslitelnou součástí kinematografie. Neocitáme se na hřbetě divokého oře v aréně rodea, ale sžíváme se s pomalým plynutím zaznamenávajícím proměny vztahu a nitra člověka.